|
|
Újma v občanském právu se zřetelem k sankčním aspektům její náhrady
Hoblíková, Žaneta ; Dvořák, Jan (vedoucí práce) ; Elischer, David (oponent)
Újma v občanském právu se zřetelem k sankčním aspektům její náhrady Abstrakt: Rigorózní práce se zabývá újmou a její náhradou se zaměřením na sankční aspekt náhrady újmy. Práce je rozdělena do dvou částí a obsahuje celkem šest kapitol, které jsou dále konkretizovány v příslušných podkapitolách. První část práce je věnována újmě a její náhradě v obecné rovině. Kapitola první definuje pro práci klíčové pojmy jako je újma, škoda a nemajetková újma tak, jak je chápe současná i minulá česká civilní právní úprava, odborná literatura či judikatura. Druhá kapitola se věnuje funkcím, které náhrada újmy plní. Kapitola třetí představuje hlavní pilíře náhrady újmy v účinném občanském zákoníku. S ohledem na rekodifikací přinesené koncepční a terminologické změny se s pomocí odborné literatury a judikatury snaží dovodit obecné předpoklady vzniku povinnosti k náhradě újmy. Dále konkretizuje podmínky rekodifikací přinesené novinky, kterou možnost vzdání se práva na náhradu újmy přej jejím vznikem. Představuje i současnou koncepci prevenčních klauzulí a konfrontuje ji s dřívější právní úpravou. Samostatná podkapitola je věnována okolnostem vylučujícím protiprávnost. Podrobněji se pak věnuje samostatně vzniku povinnosti k náhradě škody, způsobu a výši její náhrady, ale také promlčení práva na náhradu škody. Stejná pozornost...
|
|
|
Peněžitá náhrada imateriální újmy v českém soukromém právu
Čuříková, Pavla ; Švestka, Jiří (vedoucí práce) ; Salač, Josef (oponent) ; Vychopeň, Martin (oponent)
Peněžitá náhrada imateriální újmy v českém soukromém právu (shrnutí) Účelem mé disertační práce je analyzovat morální a materiální satisfakci v českém soukromém právu. Mým záměrem bylo poskytnout ucelený přehled těchto institutů, které představují významný fenomén naší doby. Význam ochrany osobnosti vzrostl ve 20. století a je spojen s rozvojem ochrany lidských práv a svobod. V posledních letech též s ohledem na sdělovací prostředky a globální společnost. Mým cílem bylo nejen poskytnout přehled základních institutů a prostředků ochrany osobnosti, ale také ukázat širší souvislosti tohoto tématu, zasadit je do rámce soudní judikatury a nastínit evropské aspekty. Ve své práci jsem se již nevěnovala části týkající se ústavního práva a dalšímu výkladu základních pojmů, protože jsem se jimi již zabývala ve svých dřívějších pracích. Kapitola první má za cíl poskytnout úvod do problematiky mé disertační práce podávající přehled jednotlivých kapitol a krátký komentář. Kapitola druhá a třetí je věnována základním institutům vztahujícím se k ochraně osobnosti, morální a materiální satisfakci. Ukazují význam těchto institutů a také čtenáře uvádí do problematiky. Kapitola čtvrtá se zabývá historií ochrany osobnosti. Ochranu osobnosti je nezbytné pochopit v širším historickém kontextu. Zvláštní pozornost je věnována...
|
|
|
Sankční aspekty náhrady škody (právně-komparativní analýza)
Janeček, Václav ; Beran, Karel (vedoucí práce) ; Kühn, Zdeněk (oponent)
České soudy se pravidelně potýkají s otázkou, kdy, v jaké výši a na základě jakých faktorů je třeba poškozenému přiznat tzv. přiměřené zadostiučinění. Přiměřené zadostiučinění coby forma náhrady škody má primárně roli kompenzační. Přesto se u nás objevují určité indicie, podle kterých může náhrada škody naplňovat i jiné legitimní cíle, a to kupříkladu preventivní či sankční. Tento názor byl ostatně v nedávné době výslovně potvrzen i Ústavním soudem či Nejvyšším soudem ČR. Preventivní a sankční princip náhrady škody je doktrinálně spojován především se specifickým institutem angloamerického práva, tzv. sankční náhradou škody. České soudy ale prozatím přípustnost sankční náhrady škody bez jakéhokoliv hlubšího odůvodnění odmítají. Podle autora pramení tento dogmatický přístup patrně z nesprávného a pouze parciálního chápání tohoto institutu. Autor se ve svém textu snaží čtenáři představit sankční náhradu škody v její skutečné podobě, a to zejména v kontextu současného anglického a českého práva, aby tak ukázal, že odmítavý přístup našich domácích soudů není vždy zcela na místě. Samotná studie nejprve ve světle relevantní judikatury shrnuje platné anglické právo v této oblasti a zároveň jej kriticky srovnává s českou úpravou. Zde se ukazují některé zásadní podobnosti českého i anglického pojetí náhrady...
|
|
|
The comparison of legal provisions setting down monetary remedies in intellectual property infringement cases
Sedláček, Václav ; Boháček, Martin (vedoucí práce) ; Macek, Jiří (oponent)
Práca sa zaoberá peňažitými nárokmi pri vymáhaní práv duševného vlastníctva, pričom sa zameriava na práva priemyselného vlastníctva. V súvislosti s implementáciou smernice Európskeho parlamentu a Rady 2004/48/ES českým zákonom č. 221/2006 Sb., porovnáva tieto dva texty navzájom a súčasne s návrhom Komisie KOM(2003) 46 final v ich relevantných častiach. Pritom hodnotí smernicu i zákon ako jej implementáciu, čo predstavuje čiastkové ciele práce. Porovnaním, analýzou odborných článkov a rozhovormi s relevantnými odborníkmi z praxe je vyvodený záver, že český zákon v § 5 ods. 2 použitím dvojnásobku obvyklého licenčného poplatku predstavuje sankciu, čo potvrdzuje hypotézu o analógii s "punitive damages" v americkom práve. To vytvára priestor pre hypotézu o existencii ďalších analógií, ktorej overenie je hlavným cieľom práce. Preto práca v druhej časti analyzuje americké ustanovenia United States Code týkajúce sa autorského práva, práva ochranných známok, patentového práva a súvisiacu americkú judikatúru. To porovnáva s návrhom Komisie, smernicou, čiastočne i s českým autorským zákonom č. 121/2000 Sb. a predovšetkým so zákonom č. 221/2006 Sb. V tretej časti dopĺňa analýzu relevantnej českej judikatúry. V druhej a tretej časti sú identifikované podobné i rozdielne prvky oboch úprav a analógie v zdanlivo odlišných inštitútoch. Rozdielnosť je konštatovaná v konštrukciách použitých k docieleniu funkcie trestu, takisto v pojmoch "obvyklý licenčný poplatok" a "resaonable royalty", taktiež v pojmoch "bezdôvodné obohatenie", "infringer's profits" a "unjust enrichment". Naopak, analógia je identifikovaná medzi diskrečnou právomocou amerických súdov zvyšovať dokázané čiastky, či určovať náhradu zo zákonom stanovených intervalov a inštitútom primeraného zadosťučinenia v českom práve. Taktiež je v oboch úpravách identifikovaná existencia analogických pravidiel zakazujúcich dvojnásobnú kompenzáciu.
|
host ::
RSS.